„A“-muži – Představa, že selhání v podobě porážky doma 0:3, již utrpěl náš tým ve 2. kole s Baníkem Souš, se už nebude opakovat, vzala bohužel za své ještě v podzimní části divizní sezony. Stejným poměrem branek jsme podlehli v 11. kole Slavii Louňovice, která tak ze druhého místa v tabulce snížila náskok šemíků na rozdíl dvou bodů. Přitom dopadnout zápas obráceně, vedl by nyní Vyšehrad již o osm bodů… V utkání se kopaly celkem tři penalty, soupeř proměnil dvě, zatímco my tu svoji za stavu 0:2 ne.

Do sestavy A-týmu se již vrátil levý záložník Marčík, lépe však začal v hodně teplém říjnovém dopoledni soupeř. Již v 5. min. Šmidrkal prověřil Mokrohajského střelou k tyči. Ve 14. min. Běhounek dlouhým nákopem vyzval Medka k běžeckému souboji s Hendrychem a po jejich duelu odpískal rozhodčí penaltu ve prospěch hostí. Uhlíř ji proměnil: 0:1.

Vyšehrad měl sice územní převahu, snažil se kombinovat, hosté ale byli po rychlých výpadech před bránou nebezpečnější. A měli také víc šancí. Ve 20. min. se dostal do velké příležitosti louňovický kanonýr Vodička, balon však proletěl vedle. Po půlhodině hry stoper Brabec před naší bránou hlavou balon jen líznul a netrefil mezi tři tyče. Na druhé straně ve 33. min. Marčík pálil zdálky těsně vedle. K bezprostřednímu ohrožení své brány nás Louňovice moc nepouštěly.

Zlomový moment ve vývoji zápasu mohl nastat tři minuty po změně stran. Frohna vypálil zdálky, míč letěl sice mimo, snažil se jej však ještě zasáhnout Mojdl, který si naběhl na malé vápno. Bohužel míč mu odskočil a přestřelil. Když to nešlo ze hry, zkoušeli to naši obvyklí exekutoři falšovanými střelami přímo z rohových kopů. Nosek i po něm Budějský dali sice balonu správný drajv, zkušený brankář Janocsko byl ale i na tohle připraven a nenechal se zaskočit. V 74. min. to ještě zkoušel Budějský z trestného kopu, ten mu ale tentokrát nevyšel. O chvíli později se tlačili do zakončení Marčík a hned po něm Kočí a vůči méně kvalitní obraně by možná uspěli, louňovičtí zadáci ale stihli včas jejich střelecké pokusy zblokovat.

V 79. min. se probil do našeho vápna Ptáček a po souboji s Frohnou šel k zemi. Vyšehradský bek sice svým gestem avizoval, že se nijak neprovinil, rozhodčí byl ale neoblomný a nařídil druhou penaltu. Znovu ji proměnil Uhlíř: 0:2.

V 85. min. zažil hostující stoper Ptáček situaci v obráceném gardu. Po jeho souboji s Kavkou ve vápně Louňovic se kopala třetí penalta, tentokrát proti hostím. Mojdl ji však neproměnil, Janocsko jeho úmysl vystihl a balon vytěsnil.

Těsně před koncem utkání hráči v „sešívaných“ dresech skóre ještě zvýraznili, kdy se po třech narážečkách dostal za obranu Běhounek a uzavřel skóre do hrozivé podoby: 0:3. Vyšehrad ukončil sérii tří výher za sebou a teprve podruhé od sestupu z ČFL, což bylo v roce 2010, podlehl doma nováčkovi divize. Předtím se tak stalo pouze 4. září 2011 v souboji se Zápy, který skončil 0:1.

V nadcházejícím 12. kole hrajeme v sobotu 26. října ve 14.30 hod. na půdě čtvrtého týmu tabulky v Novém Boru.

Asistent Milan Kopřiva: „Nehráli jsme dobře. Měli jsme sice územní převahu, ale nebyla nám nic platná, protože jsme si nevytvořili pořádnou gólovou šanci. Byli jsme statičtí, chyběl tomu nápad. Soupeř šel do vedení z desítky, která ovlivnila celý ráz první půle. Bránili pak v deseti lidech, což jsme se snažili překonat kombinací, chyběl tomu ale lepší pohyb. Nemůžeme počítat s tím, že přehrajeme každého soupeře v chůzi. Naše útočná dvojice byla navíc v tomto utkání nulová. Přítomnost útočníků musí být znát hlavně v době, kdy je to potřeba. Nejde jen o to, nastřílet v jednom utkání šest gólů, ale spíš je rozložit do všech zápasů. Jen jsme čekali na příležitost, kterou bychom mohli přivodit zvrat ve vývoji skóre, ta však přišla pouze na začátku druhé půle, kdy Honza Mojdl přestřelil bránu. To se stane. Obraz hry se nezměnil, my jsme hráli, ale bylo to příliš stereotypní. Louňovice jen čekaly na brejky, což jim přitom stačilo, aby tu uhrály tři body.“

Brankář Radim Mokrohajský: „Zápas se nám moc nepovedl, soupeř poctivě bránil, stahoval se na vlastní polovinu i v jedenácti lidech. Nedokázali jsme se probojovat skrz jeho obranný val. První penalta proti nám přišla po obranném odkopu hostující obrany a druhá ihned po jejich standardce. Škoda, že se nepovedlo alespoň snížit, Honzovi penaltu brankář vystihl, věřil jsem, že bychom z následného tlaku vytěžili víc a zachránili alespoň bod, ale to se bohužel nestalo. V závěru utkání jsme se nestihli po odkopu brankáře hostí zformovat, Louňovičtí toho využili a skórovali potřetí. Mrzí mě celkový obrázek hry, našim divákům se nemohl líbit výsledek a ani předvedená hra. Přímou střelou jsme zahrozili snad jen dvakrát, a to ještě z velké dálky.“

Stoper a kapitán týmu Miroslav Hendrych: „Podle mého mínění se neměla první penalta proti nám pískat, neprovinil jsem se proti pravidlům. Ostatně pomezní rozhodčí, který tu situaci dobře viděl, ukazoval na roh. Je mi to divné, proč byla tak brzy proti nám penalta, která se přitom pískat rozhodně nemusela a asi ani neměla. Bohužel jsme v tomto utkání neměli moc šancí, jen po Fronkově ne úplně povedené střele se snažil balon trefit Honza Mojdl, ale svezlo se mu to a přestřelil. Být to v tu chvíli 1:1, zápas jsme mohli otočit. Ve druhé půli byla proti nám další penalta, proti které už asi těžko můžeme mít výhrady, jenomže těsně předtím byl jasný útočný faul v našem vápně na Tomáše Noska, který to tam pořádně schytal. Takže měl být odpískán už tenhle předcházející faul a pak by už vůbec nedošlo na tu penaltu. Radim ji mohl chytit, bohužel mu to proklouzlo pod tělem do brány. Je to škoda, že jsme ztratili tenhle zápas, protože Louňovice plně využily minima, které jsme jim nabídli a jinak tady jen bránily. Bylo to hodně podobné zápasu se Souší, i když tentokrát jsme měli víc ze hry.“

Lukáš Budějský: „Louňovice daly brzy gól, a pak to jednoduše zabetonovaly. Bránily v deseti na vápně, a to se tam pak obtížně dostává. A když jsme si sami nepomohli ani standardkou, těžko se pak dávají góly. Tím spíš, že naší hře chyběl moment překvapení. Pokud zápas takhle vypadá, kdy není soupeřovu obranu čím překonat, má to pak skončit alespoň 0:0 a ne 0:3.“

Záložník Jan Mojdl: „Ano, hráli jsme opravdu špatně. Soupeř byl na nás výborně připraven, navíc mu pomohla do vedení penalta a pak už hrál chytře to, co potřeboval, tedy na brejky. Snažili jsme se, já sám jsem měl šanci na začátku druhé půle, ale teď se mohu jen omluvit, že jsem to netrefil, jinak by to bylo 1:1. Blesklo mi v té chvíli hlavou, že bych mohl být v ofsajdu, tak tomu ale nebylo. Zlomila nás druhá penalta soupeře. Pak byla sice ještě jedna pro nás, ale kopnul jsem to jako šafář a nedal. Naposledy jsem ji zahodil snad ještě v žácích Příbrami.“

Trenér Louňovic Karel Jeřábek: „Na Vyšehrad chodím pravidelně, a tak jsem měl dobrou představu o tom, jakou zvolit taktiku. Kromě toho jsme trénovali celý týden na umělce a vyplatilo se. Vyhrát tady vyžaduje nadstandardní výkon a ten naši hráči odvedli. Domácí byli samozřejmě lepší v držení míče, ale dostávali se jen k vápnu a tam končili. Byli podráždění a nesoustředili se stoprocentně na hru, takže snad i proto tenhle výsledek. My jsme byli bojovnější a šli důrazně za vítězstvím, přestože jsme tentokrát neměli žádnou posilu z Vlašimi. Mohu jen smeknout před svými hráči, jak zápas na zdejší umělce zvládli. A nebýt zbytečné dvoubodové ztráty před týdnem proti Motorletu, už bychom teď byli první v tabulce. Zatím je ale odehrána jen třetina sezony.“

Slavoj Vyšehrad – Slavia Louňovice 0:3 (0:1)

Branky: 14. a 80. Uhlíř (obě z pen.), 89. Běhounek.

Střely na branku: 5:4 (včetně penalt). Střely mimo: 10:6. Rohy: 8:1. Ofsajdy: 3:0.

Rozhodčí: Z. Novotný – Novák, Vlček.  ŽK: Smola, Marčík, Budějský – Uhlíř.

Diváků: 212.

V 86. min. neproměnil Mojdl (Vyšehrad) penaltu.

Vyšehrad: Mokrohajský – Frohna, Hendrych, Nosek, Smola (70. Turbák) – Budějský, Kočí, Mojdl, Marčík – Kavka, Jung (73. Červený). Na lavičce byli ještě připraveni Příhoda, Mbah, Houdek a brankář Procházka. Trenér Jaroslav Klíma.

Louňovice: Janocsko – Kolísek, Brabec, Ptáček, Sirový – Medek – Běhounek (87. Pospíšil), Uhlíř (89. Charvát), Knobloch, Šmidrkal – Vodička (30. Hejret, 74. Hořický). Trenér Karel Jeřábek.

 

Střelci „A“-týmu (divize + Pohár České pošty):

9 – Kavka (z toho 2 v poháru)

5 – Mojdl

4 – Jung

3 – Červený, Kočí, Marčík

2 – Budějský (z toho 1 v poháru)

1 – Houdek (v poháru), Frohna, Smola

Tři branky byly vlastní soupeřů (2x Kunice v poháru a 1x Žatec v divizi B)

Nahrávači na góly (divize + Pohár České pošty):

10 – Kočí (z toho 2 v poháru)

5 – Frohna (1 v poháru)

4 – Mojdl

3 – Nosek

2 – Červený, Jung

1 – Hradecký (v poháru), Kavka, Marčík, Mbah, Příhoda, Smola, Turbák, Zimmermann

 

Foto ze zápasu: zde 

Video ze zápasu: zde