„A“-muži – To byla ale dřina! Litol přijela na Vyšehrad s ultradefenzivní taktikou a přestože v deštivém počasí její obranu poměrně brzy překonal Petr Marčík, záhy vyrovnala gólem z penalty a pak své snažení téměř dotáhla až k remíze. Pět minut před koncem však znovu Petr Marčík druhým gólem rozhodl o našem vítězství 2:1 i o tom, že jsme dvě kola před koncem podzimní části divize B uhájili v čele tabulky dvoubodový náskok před neustále dotírajícími Louňovicemi. Za nimi se pak utvořila už šestibodová kapsa.

Vedle zraněných Tomáše Kavky a Petra Příhody, chyběl tentokrát i mozek týmu Michal Kočí, jehož se snažili uprostřed záložní řady společně nahradit Honza Mojdl s Lukášem Budějským. První z nich byl většinou u zrodu postupných ofenzivních akcí, druhý spoléhal spíš na centry nabíhajícím útočníkům. Právě tak to zkusil dvakrát hned v úvodní desetiminutovce, obrana hostí ale díky svému důrazu odolala. Hosté kontrovali dvěma akcemi 43letého Jindráčka.

V 17. min. po dlouhém centru levého beka Smoly odskočil Marčíkovi ve vápně míč od nohy, o minutu později to ale už vyšlo. Akci založil Mojdl, posunul balon doleva na nabíhajícího Junga, ten si odstrčil tělem protihráče, odcentroval po zemi do vápna a Marčík propálil gólmana Rathouského: 1:0! Byla to přitom první střela Vyšehradu v tomto utkání. Ve 20. min. po rohovém kopu Budějský bombou z úhlu prověřil pozornost Rathouského, vzápětí to zkusil přímo z rohu. Zkušeného gólmana však nepřelstil.

Ve 27. min. však hostující stoper Petrouš dlouhatánským nákopem poslal balon do vápna domácího týmu, jako první byl u něj důrazný útočník Herzán a hlavou jej přiťukl Zikmundovi. Toho měl ustrážit Mbah, stalo se tak ale jen za cenu faulu a soupeř měl rázem výhodu penalty. Petrouš ji ranou k tyči proměnil a srovnal na 1:1, Mokrohajský však střelu téměř vystihl, chyběl mu jen malý kousek.

Znovu o něco veseleji mohlo být ve 34. min. po hezké kombinační akci. Smola přihrál doprava na Mojdla, ten odcentroval před bránu Litole, nabíhající Jung však zblízka trefil jen vyběhnuvšího Rathouského. Vzápětí se tlačil do šance Marčík, nestihl však tečovat centr Budějského. Ten to sám zkusil minutu před poločasem z nadějného trestného kopu, balon ale lízl hlavou jeden z hráčů ve zdi a míč skončil v zámezí. Z následného rohu pak přišla další šance, ale zase bez efektu.

Po změně stran hosté přitvrdili, Mojdl dostal pořádnou ránu do zad, ale sebral se a pokračoval ve hře. Úvodní tlak Vyšehradu ve druhé půli hosté přestáli a sami zahrozili. Po trestném kopu hlavičkoval vedle Herzán, chvíli nato vystihl malou domů, vůči včas vyběhnuvšímu Mokrohajskému ale stihl jen poslat balon daleko vedle brány.

V 70. min. po akci Marčík – Budějský – Smola se dostal do vápna nabíhající Nosek, v gólové šanci ale trefil jen Rathouského a vzápětí uvolnil své místo na hřišti Doksanskému. To už byl na hřišti i třetí útočník Červený.

Čtvrt hodiny před koncem Mojdl vysunul Doksanského, ten zprava obešel Křivánka a poslal balon pod sebe na nabíhajícího Budějského. Obrana jeho střelu zblokovala na roh. V 80. min. doslova proletěl ve vápně zleva okolo Rathouského Jung, vrátil balon na Červeného, který ještě přihrával Marčíkovi, ten ale ve skluzu na zadní tyči neuspěl. V 82. min. po nákopu Houdka do vápna Budějský poslal míč ve skluzu mimo bránu, vzápětí po rohu hlavičkoval na bližší tyči Jung, ale také netrefil.

Až v 86. min. nastala rozhodující chvíle utkání. Smola házel aut, Budějský si vyměnil míč s Houdkem, poslal jej dopředu na Červeného, ten přelstil beka soupeře a poslal střílený centr na malé vápno, kam si naběhl Marčík a prudkou ranou zavěsil: 2:1! Tři body přece jen zůstaly doma a šemíci se značnými potížemi splnili roli favorita.

V sobotu 9. listopadu dopoledne hrajeme na půdě nováčka ve Štětí a v podzimní derniéře, což bude v neděli 17. listopadu, přivítáme na Vyšehradě tým Kladna.

Asistent Milan Kopřiva: „Z naší strany nepovedené utkání, nicméně tři body jsme ubojovali. Nepředpokládali jsme sice, že to bude snadné, ale na druhou stranu ani to, že budeme mít tolik potíží. My do zápasu ani nenastoupíme správně nabuzeni, potom se cpeme dopředu středem hřiště a náš herní projev působí statickým dojmem. Soupeř si tak vystačí s taktikou bránění vápna v deseti lidech, nakopávání balonů a čekání, jak to dopadne. Navíc jeden jeho hráč, v tomto případě útočník Herzán, je schopen zmydlit celou naši obranu. Hráli jsme špatně odzadu, v defenzivě to nebylo ono. Zase se proti nám kopala desítka, už třetí ve dvou domácích zápasech. Můžeme si je však přičíst na vrub vlastní nedůslednosti. Litol nás přitom nemohla jinak ohrozit, nejvýš tak ze vzduchu po těch jejich nákopech. Tam kde fotbal trochu bolí, jsme vlažní a profesorští, což je špatně. S takovým přístupem nelze hrát, to bychom se tady z toho zbláznili. Našemu týmu sice nelze upřít snahu, jenomže opravdová vůle po vítězství vypadá podle mě trochu jinak. Hru pomohl rozhýbat a vnést do ní trochu vzruchu Doky, který přišel na hřiště dvacet minut před koncem. Těšit mě může alespoň to, že na rozdíl od zápasu s Louňovicemi jsme si vypracovali několik šancí a utkání, které směřovalo k remízovému vyústění, jsme nakonec zvládli. Stalo se tak především zásluhou důrazu Petra Marčíka, který je schopen z minima šancí vytěžit maximum. Ani to však nezastře skutečnost, že domácí zápasy, které nám tady soupeři odbrání většinou v deseti lidech na vápně, se pro nás stávají noční můrou. Proto se nám hraje lépe venku.“

Kapitán Miroslav Hendrych: „Utrápené vítězství, ale zaplaťpámbu za tři body. Vedeme 1:0 a pak ze zbytečné penalty inkasujeme, Čízo měl jít do souboje hlavou a ne nohou. Vysocí hráči Litole hrozili ze standardek a nakopávaných míčů. Soupeři už se naučili, jak na nás tady hrát, zalezou všichni na vápno a pak jen čekají na brejky.“ 

Lukáš Budějský: „Tři body nás stály hodně úsilí, ale o tom fotbal bývá. Nemůžeme pokaždé vyhrát 4:0. Kočka nám dnes určitě chyběl, spíš to je ovšem o proměňování šancí. Měli jsme je, mohli jsme jít do vedení 2:0 a bylo by po všem. Místo toho jsme dali soupeři čuchnout a pak takové zápasy zlomit je na našem malém hřišti mnohem těžší než venku.“ 

Autor obou branek Petr Marčík: „Od útočníka se očekávají góly, a tak jsem rád, že jsem se v Novém Boru i teď tady trefil. Jsem typem hráče, jemuž vyhovují spíš dlouhé sprinty, ne krátké, cítím se tedy lépe v útoku než v záloze. Dostal jsem od Standy Junga i Davida Červeného nádherné přihrávky a podařilo se mi je proměnit. Ten první gól byl těžší, šel jsem vyloženě naslepo na přední tyč, navíc se mnou běžel levý bek soupeře, ale byl jsem o půl kroku před ním. Druhý gól jsem dával z malého vápna do prázdné brány. Šlo o to, trefit to zblízka. Byl jsem sice na správném místě ve správnou chvíli, ale i to se dá docela snadno přestřelit, hlavně když je ten centr prudký. Celkově vzato jsme však nehráli dobře, přestože soupeř byl hratelný. Měli jsme proměnit víc šancí a nenechat to dojít takhle skoro až do konce. Umíme prostě hrát lépe.“ 

David Červený (přihrál na rozhodující gól): „Hodil jsem si balon přes beka a pak už se soustředil, abych správně přihrál. Povedlo se a Petr Marčík to dával prakticky do prázdné kasy. Litoli jsme však měli dát víc než dva góly. Celý zápas bránili, bylo těžké se tam prosadit.“ 

Trenér Litole Pavel Jareš: „Naše špatná bilance s Vyšehradem se sice nezlepšila, tentokrát jsme však podali ve vzájemných zápasech dosavadní nejdůstojnější výkon. Domácí tým jsme možná překvapili a náš důraz mu neseděl, a tak je škoda, že jsme zápas nedotáhli k bodovému zisku. Nebýt otočeného autu v závěru, mohlo to pro nás dopadnout lépe, byli jsme k tomu hodně blízko. Smutek z porážky se mísí s uspokojením z faktu, že jsme tady odvedli dobrou práci. Děláme fotbal v amatérských podmínkách, máme úzký kádr hráčů, o to víc mě ale pak těší, že za soupeři nezaostáváme a hrajeme v divizi důstojné zápasy. Nemáme se za co stydět a o záchranu v soutěži se budeme dál rvát.“ 

Slavoj Vyšehrad – FK Litol 2:1 (1:1)

Branky: 19. a 86. Marčík – 28. A. Petrouš z pen.

Střely na branku: 6:2. Střely mimo: 8:4. Rohy: 6:5. Ofsajdy: 1:0.

Rozhodčí: Krupka – Klupák, Šmakal.  ŽK: Frohna – Jindráček, Ježek.

Diváků: 130.

Vyšehrad: Mokrohajský – Frohna, Houdek, Hendrych, Smola – Mbah (57. Červený), Mojdl, Budějský, Nosek (71. Doksanský) – Marčík, Jung (90. +1 Turbák). Na lavičce byl ještě připraven brankář Blažek. Trenér Jaroslav Klíma.

Litol: Rathouský – Koch, A. Petrouš, Ježek, Korejza – Křivánek, Cáska, Ezeala, Zikmund – Jindráček – Herzán. Trenér Pavel Jareš.

Střelci „A“-týmu (divize + Pohár České pošty):

9 – Kavka (z toho 2 v poháru)

6 – Marčík

5 – Mojdl

4 – Jung

3 – Červený, Kočí

2 – Budějský (z toho 1 v poháru)

1 – Houdek (v poháru), Frohna, Smola

Tři branky byly vlastní soupeřů (2x Kunice v poháru a 1x Žatec v divizi B)

Nahrávači na góly (divize + Pohár České pošty):

10 – Kočí (z toho 2 v poháru)

5 – Frohna (1 v poháru), Mojdl

3 – Červený, Jung, Nosek

1 – Hradecký (v poháru), Kavka, Marčík, Mbah, Příhoda, Smola, Turbák, Zimmermann

Divizní týmy s nejvyšším počtem výher

10 – Benešov (divize A), Vyšehrad (divize B), Nová Paka (divize C), Havířov (divize E)

Nejproduktivnější divizní týmy

39 vstřelených gólů – Nová Paka (divize C)

38 – Nová Ves pod Pleší (divize A)

34 – Písek (divize A)

33 – Tachov (divize A), Vyšehrad (divize B), Dobrovice (divize C)

30 – Turnov (divize C)

Foto ze zápasu: zde