„A“-muži – Zápas jara zvládli fotbalisté Slavoje Vyšehrad na jedničku. Na půdě lídra divize B v Louňovicích sice brzy prohrávali, ještě do poločasu však po standardce hlavou vyrovnal Musa Ansuma a ghanský útočník po změně stran také zápas druhým gólem rozhodl. Šemíci vyhráli 2:1 a díky sedmému vítězství v řadě srovnali s vedoucí Slavií krok, oba soupeři v boji o divizní prvenství a postup do ČFL mají nyní 59 bodů. Čtyři kola před koncem sezony však nadále ve prospěch Louňovic hovoří bilance ze vzájemných utkání, protože na podzim vyhrály na Vyšehradě 3:0.

Ani v tomto superdůležitém zápase nemohl ještě na trávník kvůli zranění obránce Nosek, ale šemíci nastoupili ve stejné základní sestavě jako týden předtím proti Aritmě. Zato domácí sestava doznala hned šesti změn – právě šest posil se totiž dostavilo pomoci Louňovicím z druholigové Vlašimi.

Mužstva vyprovodila na plochu slávistická hymna od skladatele Karla Vágnera a úderem páté hodiny odpolední sudí Kožár zahájil jarní šlágr divize B. Již v 7. min. se probil Macháček před slovenského brankáře ve službách Vlašimi a potažmo i Louňovic Chudého, z velmi dobré pozice ale minul.

Skóre však otevřeli domácí. Hauer vyhrál souboj ve středu hřiště s Kočím, jemuž v tu chvíli nepomohl nikdo ze spoluhráčů, udělal ještě pár kroků směrem dopředu a zdálky obloučkem přehodil brankáře Mokrohajského: 1:0. K cestě do sítě však míči hodně pomohla teč.

Louňovice měly v tu chvíli navrch a po trestném kopu mohly zvýšit své vedení, v 17. min. ale Běhounek zblízka hlavičkoval jen doprostřed brány, kde stál Mokrohajský. Šemíci se ovšem rychle oklepali a dál zatápěli Chudému v brance domácích. Do šancí se relativně snadno dostával Macháček, tentokrát ale neměl střelecký den, zatímco Kočí to zkoušel z větší vzdálenosti.

Po necelé půlhodině hry znovu zahrozily Louňovice, stoper Daňhel hlavičkoval vedle a o čtyři minuty později Mokrohajský jen včasným vyběhnutím uhasil hrozící požár.

Ve 35. min. si ale na trestný kop Budějského do vápna počkal Ansuma, správně odhadl dráhu letu míče, přeskočil domácí zadáky a poslal míč hlavou do sítě: 1:1! Ještě v závěru první půle Budějský falšovanou střelou o metr minul a Macháček hlavičkoval jen do místa, kde stál domácí gólman.

Sedm minut po změně stran po rohu Budějského hlavičkoval kapitán Hendrych, ale minul. Rozhodnutí padlo v 59. min. hry, kdy se po krásné a rychlé kombinaci a spolupráci s Macháčkem opět prosadil Ansuma a vstřelil vítěznou branku: 1:2!

V 64. min. se dostal do šance či pološance nejlepší střelec domácích Nykl, ale prováhal vhodnou chvíli a nakonec ani nevystřelil. Tři minuty nato na druhé straně J. Janda trefil zblízka, ale z úhlu boční síť.

Vyšehrad měl sice hru většinou ve své moci, v 84. min. ale fauloval Daňhela Lukeš, viděl v rozmezí 14 minut už druhou žlutou kartu, a tak musel předčasně pod sprchy. Ani v deseti neměl Slavoj větší potíže dovést utkání do vítězného konce, i když v nastaveném čase musel ještě Mokrohajský robinzonádou zneškodnit nečekanou střelu zdálky. Vítězství Vyšehradu bylo plně zasloužené.

Asistent Milan Kopřiva: „Na utkání jara jsme se dobře připravili a sehráli ho tak, jak jsme si představovali. Po celých devadesát minut byla hra v naší režii. Na úroveň divize to byl velmi kvalitní zápas, ale jen z naší strany. Louňovice nás ničím nepřekvapily a poradili jsme si i s tím, že jsme brzy prohrávali nešťastným gólem po tečované střele. Určovali jsme tempo hry, předčili jsme domácí v kombinaci a dali jsme góly po vypracovaných akcích. Na mokrém terénu to nebylo jednoduché, ale celý náš tým zaslouží tentokrát absolutorium, od prvního do posledního hráče. Všichni odvedli dobrou práci ve prospěch celého mužstva. Louňovice jsme tímto dostali pod velký tlak a teď musejí samy ukázat, jak si s touto situací poradí.“

Autor dvou gólů Musa Ansuma: „Věděl jsem, že bude v tomto utkání na mém výkonu dost záležet, a tak mě o to víc těší, že se mi ho podařilo dvěma góly rozhodnout. První gól po standardce a centru do vápna, kde se mi podařilo vyskočit nejvýš a trefit hlavou, druhý po přihrávkách s Michalem Macháčkem. Byl to těžký zápas, ale zvládli jsme ho a věřím, že budeme takhle pokračovat dál a oslavíme postup do ČFL.“

Kapitán Miroslav Hendrych: „Zhruba sedmdesát procent času jsme měli míč ve své moci. Louňovice šly do vedení šťastným gólem, kdy Radim Mokrohajský nestihl zareagovat na tečovaný míč, ale čekal jsem od nich víc a nechápu, jak mohou být první v tabulce. Myslím, že v posledních čtyřech kolech ještě nějaké body poztrácejí, tím spíš, že teď už budou pod velkým tlakem.“

Jakub Frohna: „Sehráli jsme v Louňovicích dobrý zápas, byli jsme lepší a zaslouženě vyhráli. Dostali jsme sice brzy nešťastný gól, kdy se balon při střele otřel Boudovi o záda a trochu změnil směr, ale vyrovnali jsme a ve druhé půli už jsme jasně dominovali. Louňovice se bály o výsledek a můžeme jen litovat, že jsme nevyhráli 4:1, abychom srovnali vzájemnou bilanci. Možnosti na to byly. Škoda vyloučení Honzy Lukeše, ale Tomáš Nosek nebo Jarda Chalupa ho příště určitě dobře nahradí.“

Brankář Radim Mokrohajský: „Do utkání lépe vstoupil soupeř, kdy na nás v první půli útočil z kopce a v úvodní čtvrthodině měl také územní převahu. Potom jsme se zvedli a postupem času převzali osud zápasu do svých rukou. Na mokrém terénu se hrál místy docela pohledný fotbal a jsem rád, že jsme zápas otočili a dotáhli do vítězného konce.“

Trenér Louňovic Karel Jeřábek: „Vyšehrad byl lepší, předčil nás ve všem. Jeho hráči se lépe pohybovali a byli také důraznější v soubojích. Svoji slabší chvilku si už Vyšehrad vybral na začátku jara a v této fázi sezony je na tom lépe než my, navíc se mu podařilo ustálit sestavu. Za nás nastoupilo šest hráčů z kádru Vlašimi, ale představoval jsem si, že to bude herně lepší. Ale nic ještě není rozhodnuto. Čeká nás sice velmi těžký závěr sezony, ale pokud se z této porážky rychle oklepeme a dostaneme se znovu do herní pohody, výhoda bilance vzájemných utkání je nadále na naší straně.“

Slavia Louňovice – Slavoj Vyšehrad 1:2 (1:1)

Branky: 11. Hauer – 35. a 59. Ansuma.

Střely na branku: 5:6. Střely mimo: 6:8. Rohy: 4:9. Ofsajdy: 6:4.

Rozhodčí: Kožár – Štrincl, Šauflová. ŽK: Horáček – Lukeš, Schön, Kočí. ČK: 84. Lukeš (Vyšehrad).

Diváků: 420.

Louňovice: Chudý – Radoš, Daňhel, Bohata, Běhounek (84. Vodička) – L. Janda (64. Horáček), Hauer, Tomášek (64. Uhlíř), Nykl – J. Knobloch, Matějka. Trenér Karel Jeřábek.

Vyšehrad: Mokrohajský – Budějský, Hendrych, Mojdl, Frohna – J. Janda (75. Chalupa), Schön, Lukeš – Kočí – Macháček (86. Červený), Ansuma. Na lavičce byli ještě připraveni Turbák, Doksanský, Dušek a brankář Procházka. Trenéři Jaroslav Klíma a Milan Kopřiva.

Střelci „A“-týmu (divize + Pohár České pošty):

11 – Ansuma

10 – Macháček

9 – Kavka (z toho 2 v poháru)

7 – Kočí

6 – Marčík, Mojdl

5 – Jung

4 – Budějský (z toho 1 v poháru)

3 – Červený

2 – Frohna

1 – Houdek (v poháru), Nosek, Smola, Turbák

Tři branky byly vlastní soupeřů (2x Kunice v poháru a 1x Žatec v divizi B)

Nahrávači na góly (divize + Pohár České pošty):

12 – Kočí (z toho 2 v poháru)

7 – Nosek

6 – Červený, Mojdl

5 – Budějský, Frohna (1 v poháru)

4 – Ansuma

3 – Janda, Jung, Lukeš, Macháček

2 – Schön

1 – Doksanský, Hradecký (v poháru), Chalupa, Kavka, Marčík, Mbah, Příhoda, Smola, Turbák, Zimmermann

Foto ze zápasu: zde