„A“-muži – Zklamání. Tímto jediným slovem lze bez obalu a nemístné korektnosti klasifikovat vystoupení fotbalistů Slavoje Vyšehrad v podzimní části letošního ročníku ČFL. Náš tým přezimuje na 6. místě tabulky, o jednu pozici níž než loni. Získal 29 bodů, o jeden méně než před rokem. Po podzimu 2016 měl skóre 32:26, tentokrát 30:30.

Příchod posil se přitom letos docela vydařil, dokonce možná i lépe, než předloni před vstupem do Fotbalové národní ligy. Nejmarkantnější, alespoň po mediální stránce určitě, to bylo u robustního útočníka Josefa Čtvrtníčka, který měl sice pomalejší rozjezd, pak ale nastřílel celkem 12 branek, z toho 11 v ČFL a jednu v poháru. Svoje velké zkušenosti dokázal zúročit exligista Michal Klesa a přínosem byli i další noví hráči, o čemž svědčí fakt, že se většina z nich probojovala do základní sestavy. A kromě toho někteří mnohdy účinně vypomáhali i juniorce v I. A třídě. Z vlastního dorostu se pak nejčastěji dostal na hřiště při zápasech áčka krajní ofenzivní hráč s velkým tahem na bránu Tomáš Junek.

Výbornou individuální bilanci měl na podzim nejproduktivnější hráč týmu, ofenzivní záložník Filip Drobílek (na snímku nahoře). Připsal si 8 gólů (z toho 1 v Poháru FAČR a 3 rozhodující penalty v rozstřelech v ČFL) a 14 asistencí (z toho 1 v Poháru FAČR). A docela se povedl i tah se zařazením útočníka Oldřich Kostorka na pozici pravého beka.

V čem je tedy potom problém?!

„Z mnoha šancí, které jsme si v zápasech vypracovali, jsme proměnili většinou jen minimum. Kromě toho jsme dostávali až příliš laciné góly,“ uvedl trenér a současně majitel klubu Jaroslav Klíma. A zmínil některé konkrétní příklady.

Hned v premiéře ČFL doma se Štěchovicemi mužstvo ještě za bezbrankového stavu zahodilo několik příležitostí, zatímco soupeř z pěti svých čtyři využil. Byl z toho debakl 0:4. Podobně tomu bylo i s Chrudimí, kdy Vyšehrad za stavu 0:0 promarnil čtyři šance: prohra 0:2. Na půdě nováčka v Brozanech nevyšel zápas hlavně stoperské dvojici: prohra 0:4. V Domažlicích zase položily Slavoj na lopatky polovlastní branky: prohra 2:5. V derby doma s Vltavínem, navzdory zpackané první půli, po níž byl stav 1:4, si mužstvo vypracovalo po změně stran tolik možností skórovat, že mohlo klidně zvládnout velký obrat, byl z toho však jen jeden gól: prohra 2:4. Trenér holešovického rivala Martin Frýdek pak hovořil po zápase o štěstí v tomto utkání. „Měli jsme mít po podzimu tak o šest, sedm bodů víc,“ odhadl trenér šemíků. V takovém případě by byl nyní Vyšehrad třetí.

„V létě se k nám vrátil stoper Tomáš Egert a patřil v úvodu sezony k nejlepším. Ten nám pak dost chyběl a měli jsme problémy ve stoperské dvojici,“ pokračoval Jaroslav Klíma. Egert odcestoval už počátkem září na dlouhodobý pobyt do zahraničí a později se ještě zranil kapitán Miroslav Hendrych. Muselo se tedy improvizovat a uprostřed obranné řady nastupovali i záložníci. Utvoření nové dvojice David Matějka – Dominik Hradecký, v rámci aktuálních možností, ale rozhodně nebylo špatným řešením.

Byl tady však bohužel ještě jeden nepříznivý faktor, který vyplul na povrch i v podzimní derniéře v Dobrovici. Přístup hráčů k zápasům. „Soupeř dal do utkání víc srdce, porval se o výsledek víc než my,“ konstatovali unisono trenér Jaroslav Klíma i asistent Milan Kopřiva po posledním utkání.

„Podle mého názoru byly u některých našich hráčů předpoklady, aby se prosadili daleko víc, než tomu pak na podzim bylo. Poznamenal nás odchod Egerta a také nás trápila nevyrovnanost výkonů. V jednom utkání výborná hra, týden nato v dalším naopak mdlá, bez dravosti a vůle po vítězství. Proto jsme také často pustili soupeře do vedení a potom to horkotěžko doháněli, což se ne vždy podařilo,“ zmínil Milan Kopřiva. Jenomže prakticky to samé tvrdil přesně před rokem rovněž: „Výkyvy v našich výkonech i výsledcích byly příliš markantní.“

Šemíci pustili letos na podzim soupeře do vedení v devíti zápasech ČFL, přičemž dokonalý obrat vyšel jen v souboji s Benátky nad Jizerou. Ve dvou utkáních, konkrétně v Litoměřicích a Zápech, se podařilo srovnat nepříznivé skóre na remízu a pak ještě uspět v penaltovém rozstřelu. Ty se mužstvu dařily, vyhrálo všechny čtyři, a získalo tak čtyři bonusové body. Nebýt jich, přezimoval by náš tým až ve druhé polovině tabulky na 10. místě. V bilanci penaltových rozstřelů je Vyšehrad letos na podzim nejlepším týmem celé ČFL.

Rozhodující je ale stejně celková tabulka. Loni činila ztráta na vedoucí Jirny v polovině sezony 11 bodů, letos je to odstup 16 bodů na podzimního krále ČFL z Chrudimi. Vůči druhému Loko Vltavín, jedinému pražskému rivalovi v nejvyšší amatérské soutěži, má pak Vyšehrad devítibodové manko.

Co tedy dál? V živé paměti je ještě letošní hodně bídné jaro, kdy mužstvo získalo jen 16 bodů. „To už nechceme znovu dopustit. Máme v úmyslu mužstvo dál zkvalitnit, aby jaro nebylo horší než podzim. Také proto jsme zvolili pro zimní přípravu soupeře z první i druhé ligy,“ dodal Jaroslav Klíma.

Mužstvo bude mít až do poloviny prosince tréninky dvakrát týdně, po Novém roce se sejde poprvé 8. ledna. V plánu jsou přípravná utkání např. s prvoligovými Teplicemi či druholigovými celky Viktorie Žižkov, Olympie Praha, Vlašimi, Sokolova, Příbrami či Ústí nad Labem.

Podzimy Slavoj Vyšehrad ve třetí nejvyšší soutěži

Podzim 1981: 9 bodů, skóre 15:34 a 15. místo (na konci sezony 15. místo a sestup do divize)

Podzim 2000: 11 bodů, skóre 16:34 a 18. místo (na konci sezony 18. místo a sestup do divize)

Podzim 2007: 18 bodů, skóre 18:25 a 15. místo (na konci sezony 13. místo)

Podzim 2008: 17 bodů, skóre 19:24 a 13. místo (na konci sezony 16. místo)

Podzim 2009: 13 bodů, skóre 18:30 a 18. místo (na konci sezony 17. místo a sestup do divize)

Podzim 2014: 32 bodů, skóre 36:32 a 5. místo (na konci sezony 3. místo a postup mimo pořadí do FNL)

Podzim 2016: 30 bodů, skóre 32:26 a 5. místo (na konci sezony 13. místo)

Podzim 2017: 29 bodů, skóre 30:30 a 6. místo (na konci sezony ???. místo)

Poznámka: v sezoně 1981/82 šlo o II. národní ligu (skupina B) s 16 účastníky a ještě původním systémem udílení dvou bodů za vítězství.