„A“ muži – První mistrovský zápas v dresu Slavoje Vyšehrad už má za sebou 24letý střední záložník Michal Kočí. Přišel na hostování do konce roku z třetiligových Kunic, aby zaujal pozici momentálně uvolněnou Tomášem Pecharem. Ten je vinou přetrvávajícího zranění stále mimo hru. Naší zbrusu nové posile jsme proto položili několik otázek.

Michale, jakým způsobem jsi se vlastně ocitl tady na Vyšehradě?

„Volali mi trenéři Formánek se Zmatlíkem, s nimiž se znám už z dřívějška, zda bych měl zájem hrát za Vyšehrad, když v Kunicích zase tolik nehraju. Je tam opravdu hodně nabité mužstvo s deseti až dvanácti záložníky. Na zápasy mohou chodit i hráči Dukly Praha. Kunice, jak známo, jsou od letoška její farmou. Dostat se do sestavy je tam hodně těžké, proto jsem zhruba po měsíčním zvažování zvolil tuto možnost. Je to na dva měsíce, tedy do zimy.“

Kdy vlastně došlo k dohodě?

„Až v pátek, tedy jen dva dny před zápasem s Brozany. Stihl jsem s týmem ještě trénink na Vyšehradě.“

Bylo ti tedy řečeno, že bys měl nahradit zraněného Tomáše Pechara na postu ofenzivního halva…?!

„Víceméně ano. Při samotném utkání s Brozany to možná tak chvílemi nevypadalo, na tým jsem si teprve zvykal a zatím ještě úplně přesně nevěděl, co od toho čekat. Hlavně jsem se snažil poctivě plnit úkoly a taktické pokyny směrem dozadu. Ofenziva snad bude z mojí strany kvalitnější v dalších zápasech.“

Takže po Michalu Švejdovi jsi v krátké době už druhou posilou Vyšehradu z Kunic, že?

„Asi takhle – nepočítám-li hráče z Dukly, v Kunicích je dvacet hráčů, kteří mají zkušenosti ze startů od první ligy až do ČFL. Podle mého názoru není v ČFL kvalitnějšího týmu. Alespoň tedy podle soupisky a jmen na ní, když se vezme v úvahu, co kdo odkopal. O postup do druhé ligy tam zájem není, ale do třetího místa by měly Kunice na konci sezony být. Nejhůř do pátého místa.“

Jaká tam tedy byla konkurence na tvém postu?

„Celkem šest ofenzivních záložníků.“

Cože?

„Je to tak. Lička, Balšánek, Tafat, já a hráči z Dukly, například Svatonský. Ten dal za Kunice tři góly při zápase v Králově Dvoře. Za této situace jsem viděl svoji šanci na základní sestavu docela bezvýchodně.“

Zato tady nejspíš cítíš mnohem větší jistotu ohledně svého zařazení do sestavy…

„Jistota není nikde. Ale mám tu do základní sestavy alespoň mnohem blíže než v Kunicích. Nechtělo se mi sedět až do zimy jen na lavičce. Odehrál jsem v základu pohárový zápas proti Jablonci, ale to hrála celá lavička. Ještě deset minut před koncem jsme prohrávali jen o gól.“

Proč jsi se rozhodoval tak dlouho, jaká byla ta proti?

„Jednoznačně to, že divize je už o stupeň nižší soutěž než ČFL. Co se týče té umělky, ta mi zase tolik nevadí. Ne to opravdu ne, i když ve vedru to není snadné. Na umělé trávě je pak ještě o deset, patnáct stupňů víc. A to už je docela nápor na kondici.“

Takže dohraješ tady podzimní část, a co pak. Máš to už promyšlené?

„Ne, to se teprve uvidí. Nevím, co se pak bude dít dál.“

Kolik našich hráčů znáš ze svých předchozích angažmá?

„Michala Švejdu, Petra Horkavého, Míru Hendrycha nebo Lukáše Budějského, toho ještě z mládeže ve Slavii. A společně s Héňou jsme byli ještě na Xaviči, než klub zanikl. To hrálo v mém rozhodování roli, že lidi na Vyšehradě znám. Nešel jsem tedy do neznáma.“

Vzpomněl jsi Xaverov, za který jsi hrál druhou ligu, to ale i na Žižkově, že?

„Ano. Za Xavič jsem dal asi pět druholigových gólů, za Viktorku jeden.“

Když jsi tedy byl členem kádru Viktorky Žižkov, stihl jsi i nějaký ten zápas v první lize?

„To ne. Přišel jsem po sestupu Viktorky do druhé ligy.“

Teď už ale nás všechny hlavně zajímá to, že jsi na Vyšehradě. Jaký byl tedy tvůj první zápas za šemíky?

„Dvacet minut jsme byli lepší, ale nedali jsme šance. Brozany se trochu zvedly, ale nás vysvobodila ta penalta těsně před poločasem. Tím jsme se trochu uklidnili a přidali hezký druhý gól od Michala Švejdy. Pak jsme ještě měli dvě jasné loženky. Tomáš Kavka..“

A jsi spokojen s vlastním výkonem?

„Nejsem. Co se týče ofenzivní fáze hry a fotbalového projevu, nebyl jsem dokonce vůbec spokojen. Směrem dozadu to bylo určitě lepší.“

Proč tolik sebekritiky v ofenzivě, když jsi byl u obou gólů?

„Byla tam kombinace pěti hráčů, ze které vzešla přihrávka na Jirku Bošanského, ten byl vzápětí faulován gólmanem Brozan a byla z toho penalta. Před druhým gólem po nějakém souboji odpadl balon zpátky na vápno, otočil jsem se a z první zakončoval. Oni to odvrátili, ale Michal Švejda jim to vrátil do brány. Ano, asi jsem tedy byl u obou gólů, chci však hlavně pomoci týmu svými zkušenostmi i v mezihře. Čeká se ode mě, že vnesu jistý klid do kombinace. Napoprvé to ode mě nebylo ono, snad to bude příště lepší.“

Jaký máš tedy zdejší krátkodobý cíl?

„Hrát s Vyšehradem o špičku divizní tabulky. Tak, aby bylo možné myslet na postup do ČFL. Proto je potřeba udělat už teď na podzim co nejvíc bodů, kolik jen půjde. A to je i můj cíl.“

Hráčů jménem Kočí běhá po českých hřištích opravdu hodně. Kam bys proto sebe sama zařadil?

„Mým tátou je Boris Kočí, který teď trénuje v Mladé Boleslavi. Jan Kočí, který hraje pražský přebor za Tempo, je můj brácha. Aleš Kočí z druholigového Sezimova Ústí zase bratrancem.“

A táta Boris, který právě slaví sedmačtyřicátiny, ještě sám hraje?

„Už ne, i když by na to ještě měl. Tím, že je v prvoligovém klubu, na to prostě nemá čas.“

Michale, díky za rozhovor a hodně štěstí s týmem šemíků!

Charakteristika hráče očima trenéra Vyšehradu Jiřího Formánka:

„S Michalem Kočím jsme byli v kontaktu už přes měsíc. Poté, co se zranil Tomáš Pechar, nám prostě scházela kreativita ve středu pole. V prvním zápase s Brozany sice ještě nepředvedl všechno, co v něm je, protože si musí zvykat i na spoluhráče a naše hřiště, je to ale hráč, který nám pomůže. Umí jak tvořit hru, tak i měnit během zápasu její rytmus. Známe se už z předchozího společného působení ve Spartě Krč. V Kunicích byl málo vytížen, tady ten prostor dostane. Do konce roku bude na Vyšehradě hostovat, pak se uvidí.“

Michal Kočí

narozen: 12. 12. 1986

post: střední záložník ofenzivního zaměření

číslo dresu: 6

kariéra: Slavia Praha, Xaverov Horní Počernice, Viktoria Žižkov, Sparta Krč, Viktoria Žižkov, FK Kunice, Slavoj Vyšehrad