Hrát fotbal na úrovni republikových soutěží a k tomu se starat o rodinnou firmu, to lze v dnešní době jen velmi obtížně skloubit dohromady. Leckdy jsou s tímto dilematem konfrontováni už velmi mladí lidé. Jedním z nich je i Lukáš Chlumský. Ještě v loňské sezoně hrál divizi za Slavoj Vyšehrad. Krátce před svými 22. narozeninami, které měl v srpnu, se však rozhodl, že přednost dostane povolání řidiče autobusové dopravy v rodinné firmě.

Psal se 18. červen letošního roku. Sudí Robert Šmat ze Skalné odpískal konec divizního zápasu Kladno B – Vyšehrad i celé sezony 2010/11. V tu chvíli byl hlavním hrdinou uplynulých devadesáti minut levý bek v sestavě hostí Lukáš Chlumský. V 64. minutě vystřídal Jaroslava Rambu a o dvacet minut později rozhodl svým gólem nejen o vítězství svého týmu 1:0, ale i o tom, že „šemíci“ obsadili v konečném účtování třetí místo hned za vítěznými Jirny a druhou Roudnicí nad Labem.

Z Vyšehradu odešel do Královic

Bylo to prosté: na brilantní centr veterána Dalibora Slezáka si naběhl čerstvý muž v sestavě Slavoje a hlavou rozvlnil kladenskou síť. První a zároveň poslední gól Chlumského za Vyšehrad v mistrovském utkání... On ani Ramba už totiž od nové sezony v mužstvu Slavoje nejsou, první z nich odešel do Královic, druhý do Jiren.

„Trenéři Vyšehradu měli zájem, abych v kádru zůstal, já jsem se však po jistém vnitřním boji rozhodl, že už v tomhle věku bude u mě na prvním místě firma. Proto co se týče fotbalu, zvolil jsem hostování v týmu nižší soutěže a odešel do Sokola Královice, který od letošní sezony hraje v přeboru. Proč zrovna sem? Přivedl mě o jedenáct let starší kamarád Václav Socher, se kterým jsme předtím společně působili v Kunicích,“ prozradil na sebe Lukáš Chlumský.

Po necelých čtyřech měsících se ale se svými kamarády z Vyšehradu potkal znovu. Na rozdíl od nich však neměl na sobě modrou klubovou soupravu a v ruce tašku se sportovní výbavou, ale klíčky od svého autobusu. Vezl je na divizní zápas do Čelákovic. „Tahle nabídka přišla nečekaně, nemohl jsem si ji však nechat ujít. Jsem rád, že jsem se s kluky zase sešel a mohu se na ně podívat,“ vyprávěl se zaujetím.

Děda hrál za Slavii a Viktorku Žižkov

Už dědeček Lukáše Chlumského byl fotbalistou, a dotáhl to do dvou velkých pražských klubů. „Děda hrál v šedesátých letech za Slavii v době, kdy byla ve druhé lize. Přesto na ně tehdy chodily ve starém Edenu obrovské návštěvy. Zahrál si také druhou ligu za Viktorii Žižkov. Zato táta fotbal nikdy nehrál.“

Lukášův otec však měl a stále má v sobě podnikavého ducha, takže v roce 1993 založil s přítelem Alešem firmu pro dopravu osob. Začínali na trase Praha – Karlovy Vary a zpět. Něco jako ten slavný cyklistický závod.

V té době byl sice ještě Lukáš Chlumský ve velmi útlém věku, přesto už ho děda přivedl mezi ty nejmenší fotbalové caparty do Slavie. „Byly mi teprve čtyři roky. Děda se znal s panem Josefem Pešicem, který tam v té době působil, a tak ze mě udělali slávistu. Byl jsem v Edenu do starších žáků, pak jsem přešel do Viktorie Žižkov a ještě na půl roku do Sparty, kde trénoval Tomáš Požár. Coby starší dorostenec jsme už ale byl zpátky ve Slavii, u trenéra Daniela Šmejkala. V osmnácti jsem přešel do chlapů, ve Slavii jsem však neměl šanci, a tak jsem se ocitl v Kunicích. Trénoval tam tehdy pan Jeslínek. Postoupili jsme do divize a tu jsem ještě hrál za Kunice rok a půl. Jenomže došlo ke změně, přišel na post trenéra pan Hašek a přivedl si své hráče a prosadil svoji koncepci. Takže jsem odešel do Vyšehradu, to byl leden roku 2010. Půl sezony jsem odehrál s mužstvem ČFL, pak ještě jednu celou v divizi,“ popsal Lukáš Chlumský svoji dosavadní fotbalovou ságu.

Kam přijde, tam se daří!

Ta teď pokračuje v Královicích a i na příkladu Sokola je vidět, že kam Chlumský přijde, tam se výkonnost i výsledky mužstva hned zlepší. Bylo tomu tak v Kunicích, na Vyšehradě i v současném působišti.

Královice jsou nováčkem přeboru, a to nováčkem nadmíru úspěšným. Přestože se dostaly do nejvyšší metropolitní soutěže až na poslední možnou chvíli a tzv. mimo pořadí, figurují po deseti kolech se ziskem dvaceti bodů na skvělém čtvrtém místě! Popravdě, tohle nikdo nečekal a nejspíš ani Královice samy…

Podnikatelský duch zdědil po otci

Německo, Francie, Itálie, Rakousko, Lucembursko či Slovensko, to jsou země, kam vozí Lukáš Chlumský svoji klientelu. Či přesněji řečeno firemní klientelu. „Máme už stálé zákazníky a vozíme je třemi autobusy. Protože táta jezdí méně, rozhodl jsem se, že budu jezdit i já. Jenom se to v poslední době trochu změnilo v tom smyslu, že dříve chtěli klienti hlavně kvalitu a teď spíš přijatelnou cenu. Sám jsem se rozhodl, že práce bude na prvním místě. Už mě nebavilo být jen doma, takže raději buduji něco, co je naše. Máme tři zaměstnance, jsou u nás už patnáct let. Věříme si navzájem, a to je to nejdůležitější. Pro jakékoliv podnikání.“ Toť slova nikoliv protřelého byznysmena, ale teprve 22letého mladíka. Život je už dnes zkrátka takový.

„Na Vyšehradě jsem nemohl být celou sezonu čtyřikrát týdně, a tak jsem zvolil odchod. V Královicích je to také fajn, máme skvělou partu,“ dodal mladý fotbalista s podnikatelským duchem Lukáš Chlumský.

vizitka

Lukáš Chlumský

narozen: 20. srpna 1989 v Praze

současný oddíl: Sokol Královice

post: krajní obránce

číslo dresu: 2