___Nejstarším sportovním klubem na Vyšehradě byl SK Vyšehrad (zvaný též Bohema), který se věnoval kopané. Duší byl Jan Adamec, navíc domácí správce inventáře. Hrálo se na louce v Nuselském údolí, v místech každoroční proslulé pouti obuvnického cechu ,,Fidlovačka‘‘. Zápasy byly událostí a zvláště vyšehradská mládež hledala mezi aktéry své první vzory. Kalendář sezóny nebyl tak bohatý jako v současnosti, pouze několik zápasů do roka bylo požitkem pro ty, kteří přicházeli fotbalu na chuť. Avšak hrálo se málo a když – tak dlouho. Některé utkání trvalo až tři hodiny! Prostě podle chuti a také … počasí. Rozhodčí nebyli delegováni, obě strany protivníků se vždy dohodly. To se ovšem ještě liga nekopala.

___SK Vyšehrad byl jedním ze zakládajících členů ČSF a účastnil se jeho prvního mistrovství. Žel, jeho činnost po krátké době zanikla. Avšak v místě se začínaly tvořit menší fotbalové kroužky. Se zajímavými názvy – SK Libuše, SK Viktorie Vyšehrad a jeden z prvních Slavoj Vyšehrad, jenž spatřil světlo světa v dolíku, kde dnes zvoní tenisové míče na strunách raket. Celou řadu kroužků založili studenti z reálky v Ječné ulici. Kroužky nebyly nijak organizovány, pouze jeden z nich – Střela – měl majitele míče, který vybíral týdenní příspěvek 5-6 krejcarů!

___Český klub sportovní Vyšehrad 1907 (s ním se sloučil v roce 1946 Meteor Vyšehrad) byl založen před 100 lety. V roce 1907 byl ustaven zakládající výbor, který v létě téhož roku začal s přípravnými pracemi. Byly zadány stanovy, které však tehdejší C.K. místodržitelství několikrát vrátilo. Pro chyby formálního rázu. Takže schválené stanovy došly až po 1. lednu 1908. Avšak od léta 1907 je jasné, že Vyšehrad 1907 se přihlásil o své bytí.

___Než přišly schválené stanovy, proběhlo několik ,,tajných“ schůzí. A 13. února 1908 už tu byla první ustavující valná hromada. Předseda? Jan Doležal, mimochodem tehdy nejstarší vyšehradský cyklista. Stojí za to vzpomenout dalších z výboru: Paroubek, Tursch, Doležal, Typl, Michl, Malý a Rubař. Jednotlivci darovali nutnou administrativní a sportovní výbavu. Kdo měl – dal. Kdo měl více – dal více. Všichni však dali na společný stůl své sportovní srdce a lásku k barvám. Výbor se usnesl, že zatím bude pěstovat pouze cyklistiku a lehkou atletiku. Čas pak ukáže, zda budou síly i pro další sportovní odvětví.

___V ČKS Vyšehrad na sebe upozorňovali cyklisté v mnoha závodech, lehcí atleti v bězích hodinovém i dvouhodinovém. Když se psal rok 1914, přibyla k dvěma sportům i další odvětví – lední i pozemní hokej a tenis. Vyšehrad také zatleskal prvním českým rekordmanům. Hokejisté? Vedli si výborně. V bandyhokeji ledním se dokonce umístili na třetím místě v mistrovství Rakouska.

___Přišla světová válka, která nejen ve vyšehradském klubu znamenala ochromení činnosti. V letech 1916-1917 pak úplné zastavení. V ČKS Vyšehrad byl i oddíl kopané. Nedochovaly se však doklady o tom, v kterém roce byl založen. V poválečných letech se tento sport stal jednou z nejsilnějších složek klubu a pomáhal značnou částkou ke zlepšení finanční situace a – proč to nepřiznat? – podporoval ostatní odvětví. Kádr mužstva tvořili mladíci, kteří začínali v Podskalí. Začínali s hadrákem a skončili u opravdového míče a dresu klubu. Partu tvořili: Durdil, Štěpánek, Vaněček, Klouček, Cmunt, Endršt, Kraus, bří Husákové, bří Kabátové, Voráček, Pecka, Kobza a další.

___Po válce se dal celý kolektiv znovu dohromady a začal se hrát fotbal. Začala nová éra kopané v ČKS Vyšehrad 1907.

___,,Bylo to na jaře roku 1919. V našich klukovských hlavách vznikla myšlenka založit fotbalový kroužek, jemuž jsme dali jméno Meteor Vyšehrad,“ vypráví první kapitán mužstva a spoluzakladatel A. Chrást. ,,Na rozdíl od jediného vyšehradského klubu ČKS, který měl rovněž fotbal, ale většinou se zabýval cyklistikou, pozemním a ledním hokejem. My chtěli něco jiného.“

___Ustavující schůze se konala v restauraci ,,U Kroka“ (dnes školní jídelna ve Vratislavově ulici). První členové byli většinou mladíci, později sami přizvali starší a zkušenější vyšehradské občany. Tak vznikl sportovní kroužek Meteor Vyšehrad. Kroužek bez vlastního hřiště, ale s řadou plácků. Kroužek s vlastními rekvizitami. Maminky přišívaly na červené košile bílé hvězdy, trenýrky byli rovněž bílé. Příspěvky? Z ušetřeného kapesného a na přilepšenou se pořádala i představení a kabarety. Kdo byl členem klubu – účinkoval. První večírek vynesl tehdy 134 Kč – a to byl nějaký obnos. Jakmile se kroužek stal členem stal členem fotbalové župy a sekretář se odvážil sjednat zápasy za náhradu, šlo vše lépe.

___Chrást vzpomíná: ,, Myslím, že první skutečný zápas jsme sehráli se starými pány SK Smíchov, SK Uhříněves. Byli jsme populární pro slušnou hru. Dokázali jsme absolvovat i dvě utkání za jeden den. Byli jsme mladí, plni života.“

Meteor Vyšehrad – to byl vlastně zpočátku kroužek. Jak vzpomíná Miloslav Kameník, rozhodujícím rokem byl 1921. Tehdejší předseda Antonín Čermák spolu s Božou Valáškem přihlásili Meteor do Středočeské župy fotbalové. Tím spadla mužstvu do klína i soutěž – mistrovská IV. třída. A kdo vybíhal k utkáním? Peteřík, Dvořák, Scheib, Berounský, bří Matějkové, Kučera, Past, Šorejs, Jukl a další.

___Finanční situace nebyla růžová, proto založili dramatický a hudební kroužek. Dresy? Byly jimi staré sokolské košile a když se rozbily rukávy… tak se prostě odstřihly. Na každé schůzi klubu se nejdéle hovořilo o penězích. I přes potíže však klub žil, neboť měl obětavé funkcionáře, kteří se dokázali vypořádat i s největšími obtížemi.

___Ještě než uzavřeme tuto kapitolu, zajímá nás, jak to vypadalo s vyšehradskou kopanou. Na Vyšehradě byla celá řada klubů. Některé měly skutečně jepičí život. Průkopníky byli ve Slavoji, ten ovšem v roce 1924 zanikl. ČKS Vyšehrad 1907 měl výborné mužstvo, ale během dalších let řada hráčů odešla do jiných klubů a v roce 1927 byl oddíl zrušen… Sportovní činnost vyvíjely ještě další dva kluby – SK Rudá hvězda Vyšehrad a AC Vysokoškolský Vyšehrad.

___Meteor Vyšehrad byl tedy přihlášen do župy a začal hrát IV. třídu. Prvním předsedou klubu byl J.Vaněk, pak J. Svoboda, později jeho syn V. Svoboda, po něm několik let M. Kameník a v pozdějších letech především J. Otčenášek, který se nejvíce zasloužil o to, že dnes má náš Slavoj Vyšehrad vlastní fotbalové hřiště. Oporou byli po dlouhá léta sekretáři. Především Valášek, Jelínek, Fencl, Šimon,Hernych. Bohumil Valášek dokázal prosadit to, co chtěl. Dokázal jednat se ,,železným županem“ Fantou, který byl příznivcem klubu. Hráči hráli kolikrát ,, na černo“ a teď ty, sekretáři, nás musíš chránit…

___IV. třídu absolvovalo mužstvo, které se rekrutovalo z těchto hráčů: Peteřík, Dvořák, Berounský, bří Matějkové, Kučera, Scheib, Malina, Jaro, Jukl, Kubík, Antoš, Říha, Horský, Procházka. V roce 1929, kdy klub oslavoval 10. výročí založení, Meteor Vyšehrad zvítězil ve III. třídě postoupil. V rámci oslav byl uspořádán na hřišti SK Nusle fotbalový turnaj. Ten přinesl Vyšehradským úspěch v podobě dvou vavřínů: zvítězili v turnaji A mužstev i rezerv.

___V ročníku 1929/30 začal hrát Meteor II. třídu. Za postup dostali všichni hráči hodinky s věnováním. Počátek 30. let byl slibný. Meteor vykročil pravou a začátek nasvědčoval, že má šanci bojovat o postup do I.B třídy. Kvalitní hráči, výborné výsledky na začátku, ale nakonec se vše zhatilo a klub se dostal do krize. Jak se to mohlo stát?

___Na přímluvu některých vlivných funkcionářů byla v roce 1931 do Meteoru začleněna filmová XI. Barrandova. Hráči nakonec raději chodili hrát za Barrandov, než za vlastní klub. A tak se stalo, že z favorita II. třídy se stal přes noc outsider. Starým členům Meteoru přibývaly vrásky. Daný stav těžce nesli a svolali mimořádnou valnou hromadu. Dostavili se všichni a výsledkem dramatického jednání bylo, že původci úpadku byli z klubu vyloučeni. Meteor prohrál v soutěži všechna zbývající utkání, skončil předposlední a sestupoval. Jenže se naskytla záchrana: zrušením filmové XI byl založen ve SŽF nový klub, do kterého hromadně hráči Meteoru přestoupili. Ve Vyšehradu zůstal jedině brankář Beneš. V klubu zavládla stísněná situace, padly nabídky, aby se Meteor sloučil s bývalou Filmovou XI. a tak se ve II. třídě zachránil. Vedení klubu ovšem nesouhlasilo.

___Rok 1932. Valná hromada župy, změněné mistrovství a Meteor nadále zůstává ve II. třídě. Ovšem generační problém, poslední místo a tentokráte sestup definitivní.

___Meteor prožíval vleklou krizi. Díky hrstce obětavců však nedošlo k nejhoršímu – k rozpuštění. Vyšehradská veřejnost dostává první leták, který se obrací ke všem, kdož chtějí pomoci. Ani v následujícím roce se situace nezlepšila. Byla svolána dokonce tajná schůze nejvěrnějších příznivců Vyšehradu za účasti J. Fanty. Zrušit klub, či nikoliv? J. Fanta zvedl prst: Usiluje o to, aby klub žil dál!

___Klub s 15letou tradicí, jediný, který zůstával na Vyšehradě, musel žít dál. Situace se zlepšovala jen velmi pomalu. Sekretář se rozhodl s SK Nusle a Meteor mohl hrát zápasy na je hřišti.

___V jubilejním 15. roce postoupil Vyšehrad opět do II. třídy! A v roce 1935 je tu první ovoce poctivé práce: postup do I.B třídy. Konečná bilance: 13 vítězství, jen dvě porážky, 29 bodů. Druhý tým tabulky Čecho Praha měl čtyřbodovou ztrátu.

___Radost z postupu se měla brzy rozplynout. I.B třída byla nad síly vyšehradských fotbalistů. Největší bolestí byl fakt, že klub neměl vlastní hřiště a prakticky kočoval po Praze. A proto byla pro klub doslova senzace, když konečně hřiště získal! Díky letákům, žádajícím opět o pomoc, díky divadlu, se mohla alespoň trochu naplnit pokladna. Jenom trochu … Na krytí všech výloh to nestačilo, za půl roku museli hráči hrací plochu opustit a prosili sousedy, aby je vzaly pod ochranu. Navzdory tomu vyhrál Meteor v ročníku 1937/38 znovu II. třídu a postoupil výše. Znovu nakrátko.

___Na sklonku 30. let prožíval Meteor generační problém. Někteří hráči překročili zenit výkonnosti a tak všichni hleděli k dorostu, který tu vyrůstal a patřil mezi nejlepší v hlavním městě. Vedoucí dorostenců Tarantík měl ovšem se svými mladými hráči velké plány a nerad někoho pouštěl. V zájmu existence klubu však bylo nutné, aby A mužstvo hrálo hodnotný fotbal (a tím rostla i návštěva), a tak téměř na každé výborové schůzi se doslova o dorostence bojovalo. Našlo se i kompromisní stanovisko: dorost zůstal jako kompaktní celek a dělal jen radost.

___Pro nás pro všechny. V roce 1941 Meteor sestoupil a po celou dobu okupace hrál ve II. třídě s myšlenkami, že ve svobodné zemi dosáhne i pronikavějších výsledků ve svém milovaném sportu. V roce 1939 oslavoval Meteor Vyšehrad 20. výročí založení klubu. Organizoval turnaj za účasti čtyř mužstev, tisk si všiml nejen fotbalových výsledků, ale i dobré práce funkcionářů a vůbec celého klubu. V rámci oslav sehrál Meteor dokonce zápas s XI. bývalých internacionálů. Kde jinde než na hřišti SK Nusle Na Bělce. Internacionálové zvítězili 3 : 2, za Meteor skórovali Hoffman a Zrno, kapitán Meteoru, gólman Studnička sehrál 300. zápas v barvách svého klubu.

___Válka znamenala i ve sportu značné omezení. Byla nesporně i zkouškou pro klub. Vyšehradští sportovci však drželi pohromadě, měli k sobě vzájemnou důvěru a ta je posilovala v další činnosti. Došlo k výměně generací v  A mužstvu. Základem se stal dorost, v němž se vyskytovali zkušení ,,starci“ Hoffman a Pikl.

___A jakmile došlo k omlazení, přišla vzpruha. Konec války byl v dohledu.