___Nový ročník jsme zahajovali venku a úspěšně. Naši na tom byli fyzicky velmi dobře a jejich kondice slavila úspěch. Tam výhra 2 : 1, pak doma s Meteorem 3 : 1 a během noci jsme rázem favority divizní skupiny. Favorit vydržel pouze týden – své naděje brzy utopil v blátě hřiště v Nymburce. Tam jsme prohráli s Lokomotivou 0 : 4. Naše technická dokonalost na takovém terénu plakala. Ale přišly opět triumfy: nad béčkem Hradce Králové 3 : 1. Kutnou Horou 3 : 1, Úpicí 5 : 1 atd. Gloria: na podzim jsme neztratili doma ani bod.

___Když se z něčeho radujeme – býváme obvykle záhy zmraženi. Nedobytnost naší tvrze padla už na jaře ve střetnutí s béčkem VCHZ Pardubice – 2 : 3. Další tři body jsme doma ztratili třemi remízami – s Nymburkem 3 : 3 ( vedli jsme už 3 : 1 ), Xaverovem a Jičínem, shodně 0 : 0. Bilance sezóny: 28 bodů a krásné páté místo. Kdysi jsme si brousili zuby na střed a už jsme byli v horní polovině. Zaznamenali jsme 53 gólů, což svědčilo o podstatném zlepšení střeleckého umění. Vyznamenal se Jiří Šusta, který jakmile šustil k brance soupeře, věděl, co s míčem. Byl kanonýrem našeho týmu číslo 1. Bylo příjemné, že v divizním mužstvu se začali prosazovat bývalí ligoví dorostenci: Havel, Púhoný, Brabec, Tauer, Dražík, Vojtíšek, Čapek. V přátelských zápasech pak i další mladíci. Nic naplat: výsledky dlouholeté výchovné práce Jaroslava Říhy a Gerharda Vojtíška přinášely ovoce.

___Po výrazném vítězství v Braníku ( 3 : 0 ) jsme zdolali i důrazný celek Semil 4 : 3. Tomu se říká premiéra, aneb vstup do soutěže. Po dnu však přichází noc, po slunci stín: zbytečná porážka v Pečkách. Konec utkání se tam dal počítat na desítky sekund, když obránce Javůrek zaváhal s odkopem, ztratil míč a my dostali gól, který rozhodl o porážce 1 : 2. Byla to snad předzvěst naší další triumfální cesty­­? Prohráli jsme totiž pak jen jednou – v Jičíně 2 : 4. Zlepšený výkon se projevil i v tabulce. Podzim nám vynesl nadmíru krásné třetí místo a skóre 24 : 19.

___Jaro – toť naše zkáza. Zatím… Své postavení na jaře nedokázali naši divizionáři udržet. V ouvertuře sice zdolali Braník 4 : 2, ovšem v následujících čtyřech zápasech nenašel nikdo z nich zřejmě šťastný čtyřlístek. Děsivá série: čtyři zápasy, v nichž jsme nedali ani jeden gól a nezískali ani bod. Zamávali jsme svému třetímu místu.

___Konečná sedmá příčka tabulky opět dokumentovala, že Vyšehrad dokáže bojovat lépe na podzim než na jaře. Snad proto, že podzim se kope v pohodě, zatímco na jaře s největší urputností o každý bod.

___Jaro – tuhé jaro!

___Jednoroční pauza v divizi naše hochy zřejmě poučila. Po opětovném postupu jsme dva předešlé ročníky absolvovali bez hrozby sestupu. Optimisté doufali ve více. S jídlem přece roste chuť. Dokážeme se prosadit?

___Začátek byl více než slibný. Prvních pět kol jsme projeli v rychlíku, který nikdo nezastavil. Pět zápasů bez porážky. V šestém kole jsme hostili B mužstvo Hradce. Hostům se vydařil nástup a vedli 3 : 0! Slavoj vyvinul závěrečný tlak, bohužel porážku neodvrátil. Zoufalý nápor stačil na zkorigování výsledku – 3 : 4. A opět báječná série tří vítězství. Poté jsme v Nymburce prohráli brankou z pokutového kopu za nastřelenou ruku. Díky výhrám v Pardubicích nad tamní Lokomotivou ( 3 : 2 ) a doma s Chrudimí ( 2 : 1 ) jsme získali celkem 17 bodů a řadili se tak po bok nejlepším.

___Jaro bylo tentokrát krásné. Ani jednou Vyšehrad neprohrál, dvakrát remizoval, výrazně porazil Kostelec ( 4 : 0 ), Pečky ( 3 : 0 ), Břevnov ( 5 : 1 ), Nymburk ( 4 : 1 ), Lok. Pardubice ( 4 : 1 ). V Hradci a Týnci zvítězil 1 : 0. Až příliš studená sprcha se snesla jen z jičínského nebe, kde nás vojáci rozdrtili 5 : 1. To rozhodlo o postupujícím. Slavoj Vyšehrad i tak skončil hned za Duklou Jičín na druhém místě.

___Co přispělo k úspěchu? Vyrovnanost všech řad, stabilní výkony na podzim i na jaře. Zisk 34 bodů jsme svorně rozdělili na tato roční období.

___A ještě něco: vedle zkušených borců, jakými byli Šusta, bří Ballkové, Friml, Majer, Šedivý, Vaněček a Kuka, vystrkovali růžky naši odchovanci: Dražík, Draksel, Tauer, Púhoný, Havel, Nejedlý. V dalších minutách dostávali šanci i jiní: Hruška, Ulrich, V.Kaňka atd. Zkušenost starších si podala ruku s mladickým elánem. To byl největší klad tohoto ročníku a zároveň velký příslib do budoucna.

___Nový ročník divize byl očekáván s nadějemi. Ještě nedávno jsme bojovali o postup, budeme znovu úspěšní?. Odpověď přišla a měla chuť pelyňku: po třech kolech byl Vyšehrad bez bodu s poměrem branek 1 : 5. Kam se vytratila bojovnost našeho mužstva? Jako mana s nebe přišla výhra nad Pelhřimovem 3 : 0. Teprve v 11. kole dokázal Slavoj získat první bod na hřišti soupeře – remízou v Xaverově 2 : 2. Podzimní zisk 12 bodů byl vskutku hubenou bilancí.

___Ani jaro nepřineslo podstatný obrat k lepšímu. Mužstvo jako by mělo dvě tváře. Dokázalo doma zvítězit nad Lok.Pardubice : 0, Jaroměř rozdrtit dokonce 6 : 0, ale na hřištích soupeřů bylo chladné. V Týnci dokonce mrazivé, tam prohrálo 2 : 7! Konečných 23 bodů stačilo na deváté místo v tabulce.

___V sestavě Vyšehradu se objevily nové tváře: Tramba (odchovanec Slavoje), P.Houška, Krátký, Urban, Dvořák, Janoušek. Adie dali mužstvu Púhoný a Friml. Jejich absence se na výkonu týmu citelně projevila.

___Na podzim začal Slavoj o něco lépe než před rokem. Zisk šesti bodů ze hřišť soupeřů naznačil obrat k lepšímu. A nebýt zakolísání ve dvou posledních zápasech na domácím hřišti, mohli jsme pomýšlet opět na divizní Olymp. Začátek byl slibný, závěr proběhl v útlumu. Zisk 13 bodů pokryl střed tabulky.

___Jarní nástup se ovšem vydařil. Na Vyšehradě čerstvý vítr! Měl jména – Pardubice 1: 0, pak s Břevnovem na Vyšehradě, s Nymburkem a v Náchodě vždy 0 : 0. Teprve v 19. kole bylo mužstvo na kolenou před B týmem Hradce – 0 : 2. Závěrečnou sérií porážek se rázem rozplynuly naděje na lepší umístění. Desáté místo a 24 body byly celkovým výsledkem soutěžního snažení.

___V této sezóně došlo v sestavě jen k nepatrným změnám. Přestoupil Brokl, Kratochvíl a Šlacha, vrátil se „ ztracený syn ” Friml a z naší líhně dostali šanci v několika zápasech Hubálek, Vršecký a Houška. Nesmíme zapomenout ani na novice z Nuslí – Střelce.

___Nová sezóna a první protrpěná porážka v Rakovníku – 0 : 4! Pak celý podzim se střídavými úspěchy, vítězství nad Královým Dvorem 1 : 0 a v Roudnici 2 : 1, porážky s pražskými partnery ( B týmy Slavie a Dukly ). Na mužstvo dolehla krize. Po šesti kolech čtyři body a předposlední místo… I když potom Slavoj zdolal Xaverov 2 : 1, brzy prohrál v Braníku, a to znamenalo pokles až nad jámu lvovou. Divizní halali se odbylona Kladně s tamní Lokomotivou a při porážce 0 : 2 uzavřeli vyšehradští fotbalisté podzim s hubeným ziskem 10 bodů. Spolu s Královým Dvorem nás čekalo 11. – 12. místo. Po letech fotbalového klidu se dostavila opět nejistota.

___Začínalo jaro, začínalo se na sněhu. S Rakovníkem 0 : 0, a pak další pohroma v Králově Dvoře v podobě porážky 1 : 4. A teprve teď první blikající světlo v utkání s Roudnicí. Domácí výhra 4 : 0 byla důkazem, že mužstvo přece jen ještě fotbal hrát nezapomnělo. Fanouškové se však neradovali dlouho, neboť po dalších prohrách a po 21. kole jsme měli pouze 16 bodů a byli na 11. místě. Od posledního místa v tabulce nás dělil pouhý bod. Funkcionářům se už zdálo o sestupu. Jenže: konec dobrý, všechno dobré. Porazili jsme Braník 1 : 0 a ČAFC vysoko 5 : 1, v Doksech remizovali 1 : 1, rozdrtili Lokomotivu Kladno 4 : 0 a zakončili remízou v Modřanech 2 : 2. Konečných 24 bodů stačilo na deváté místo. Obětavý výkon celého kolektivu v závěru divize přece jen pomohl vybřednout z nejistoty a divize byla zachráněna.

___Kádr mužstva posílili Jůna, Brokl, Bothe, Zima, Paulík. Pevné místo v sestavě si zajistili svými výkony naši odchovanci Vršecký a Grabmuller.