___Soutěžní ročník 1960/61. V sestavě Slavoje došlo k několika změnám. Janoušek si to namířil do Sparty Košíře, jeho post ve středu obrany obsadil Havlík, který po několik let platil na útočníky soupeře. Jisté odkopy a vynikající hra hlavou byly jeho přednostmi. Kocanda odešel do Bráníka, nejprve ho nahradil Novotný, po krátkém čase Ledecký, který přišel z dorostu. V útoku se objevil nový borec, 17letý František Knebort, který už měl za sebou prvé ostruhy v dorosteneckém reprezentačním dresu. Technik, pohotový střelec, fotbalista, kterému to myslelo, muž s budoucností. V soutěži došlo opět k reorganizaci, mistrovské soutěže se hrály v rámci MV Praha. Některé pozoruhodné výsledky: s Duklou Ruzyně 10 : 3, se Spartakem Ústí 5 : 5, se Slovanem Zlíchov 6 : 1, se Slavojem Praha 4 : 2, s TJ Břevnov 5 : 1. Na střelecký trůn zasedl mladý Knebort, jehož svádělo rozvlňovat sítě za zády brankářů. Přišel – viděl – dával góly – odešel. Není divu, že se o něho zajímaly přední pražské týmy, a na Vyšehradě byl jednu mistrovskou sezónu. Neboť v té době na jeho okno zaťukal klokan pražský…

___K velkým změnám došlo v sezóně 1961/62. Knebort odešel do Bohemians, J. Obraz se vrátil z Jablonce, Šulista z ďolíčku, Rejzek z Dynama Motol, Přibyl ze Sp. Kbely, Hassler z Arity, Kottnauer z RH Praha. Ledeckého ostříhali, a on si oblékl vojenskou uniformu. Na jaře byl z dorostu zařazen Kuka a z Bohemians přestoupil brankář Janoud. Velké výsledky? Karlín Dukla - Vyšehrad 8 : 5, Vyšehrad - Říčany 6 : 1, Sokol Bílá Hora -Vyšehrad 3 : 3. Muž,který převzal Knebortovu střeleckou roli, měl jméno TRAMBA.

___Jen k nepatrným změnám došlo v dalším ročníku. Dveře oddílu poprvé otevřel Procházka z Dynama Pankrác, brzy se osvědčil střelecky v útoku. Smíšek s Pilátem vytvořili záložní dvojici. Na jaře jsme vylovili v přestupním termínu ze slávistických vod V Edenu Mašitu. V obraně bylo vše jasné, pouze časté změny v útoku nebyly samozřejmě k prospěchu. Střelecká potence mužů v první linii pokukávala za předcházející sezónu.

___V mistrovském utkání na Julisce s béčkem Dukly prozradil ukazatel skóre nemilosrdně 8 : 0 pro domácí. Nad Vyšehradem se začala stahovat mračna. Nad A mužstvem visel Damoklův meč sestupu, protože ve II. lize se nedařilo pražským oddílům. A i když skončil na 11. místě (čtvrté od konce), měl sestoupit. K sestupu nedošlo, neboť: byly odhaleny přestupky Tepny Náchod proti sportovnímu řádu, sestoupila, ve II. lize se zachránil Slavoj Žižkov, počet sestupujících z přeboru Prahy se snížil na tři. Vyšehrad byl zachráněn.

___Chrástecký ze Slavoje Praha a Tesárek z Braníka artes portas! To znamená, jsme v sezóně 1963/64. V jarním přestupním termínu pak vešli do bran Kotana (Lok. Cheb) a Strunecký (Bohemians). Oba hráli krátce. Útok stále nehrál to, co od něho výbor očekával. Ovšem, mladá krev nenechala na sebe dlouho čekat, měla jméno Friml. Nikdo jiný než dorostenecký reprezentant, brzy zapadl do kolektivu a stal se nejlepším střelcem. Největší úspěch roku? Výhra Slavoje Vyšehrad nad béčkem Slavie v Edenu 3 : 2 ! Samozřejmě hattrick patřil Frimlovi. Nejlepší zápas sezóny? Výhra 3 : 0 s B mužstvem Dukly Praha. Přestože soupeř nastoupil v nejsilnější sestavě, nedokázal zlomit veliký nápor domácích, kteří hráli v sestavě: Janoud, Pelant J., Havlík, Zeman, Pilát, Pelant M., Maixner, Šulista, Mádr, Smíšek (Mašita). Přeborník Prahy – Dukla B – nedokázal ani na jaře porazit Vyšehrad. Hrálo se 1 : 1, vojáci vyrovnali pět minut před koncem utkání. Z čehož je vidět, že křivka výkonnosti našeho týmu šla nahoru.

___Konečně ročník 1964/65, památný tím, že se připravoval na další období reorganizace soutěží. Bylo rozhodnuto, aby byly od příštího ročníku zřízeny celostátní soutěže: I. Liga, dvě oddělení II. ligy a mezi touto soutěží a krajským přeborem byla divize. Po několika letech opět spatřila světlo světa. Každá ze šesti divizí se měla utvořit ze dvou krajů. Praha město a Severočeský kraj měly utvořit B skupinu. Sedm oddílů přeboru mělo naději postoupit do divize. Slavoj Vyšehrad nebyl bez nadějí na postup. Veškeré úsilí oddílu bylo tudíž zaměřeno k jedinému cíli. Podzimní kolo bylo výrazným odrazovým můstkem. Slavoj Vyšehrad vedl tabulku se 17 body (skóre 23 : 14). Naše akcie stoupaly …Každý věděl, že jaro bude ještě těžší. A jak se říká, právě jaro se zeptalo, co naši fotbalisté dělali v zimě. Příprava byla zintenzívněna, mužstvo se zúčastnilo turnaje o Štít Žižkova. Náš cíl byl jasný: skončit v tabulce do 6. místa. Po skončení soutěže se sen stal skutečností. Divize zaťukala na vyšehradské fotbalové brány.

___Ovšem, taková divize to není pochopitelně jenom fotbal. Divize samozřejmě jsou zápasy 90 minut, ale i příprava hráčů na ně, materiální zabezpečení všech. Bylo potřeba financí. Výbor zajišťoval příjem i z mimosportovní činnosti. První jarní dny byly poznamenány nevídaným shonem na hřišti. Brigádnické práce řídil J. Obraz, nebylo jediného člena výboru, který by nepřiložil ruku k dílu. Stranou nezůstali ani příznivci, v rámci možností brigádničili i hráči. Přípravou divize žil celý Vyšehrad.

___V sestavě mužstva došlo k nepatrným změnám. Přivítali jsme Roubíčka z Kunratic a Herdu z Tesly Karlín. Zelený stejnokroj odložil Kuka. V červnu došlo k prvním přátelským mezinárodním zápasům Slavoje Vyšehrad v jeho historii. Vyjeli jsme do NDR a tam porazili Eihnheit Nauen 4 : 3 a SC Potsdam 5 : 0. Nejúspěšnější zápasy sezóny? Triumf Slavoje nad B týmem Slavie ve Vršovicích 3 : 0, vítězství nad béčkem Sparty 3 : 1, a O Štít Žižkova jsme deklasovali druholigové Čelákovice 5 : 1. Ve všech zápasech exceloval střelecky samozřejmě Friml.

___Poprvé v historii oddílu jsme postoupili do celostátní soutěže, již byla nově utvořená divize. Radostná událost! Mužstvo vstoupilo mezi elitu fotbalových týmu téměř se stejným kádrem, který vybojoval postup. Novým mužem byl Vosátka z Viktorie Žižkov a trenérem byl J. Lev.

___Širší výběr – brankáři: Janoud a Mareš, obránci: J. a M. Plantové, Hrubý, Kuka, záložníci: Herda, Pilát, Smíšek, Roubíček, Havlík, útočníci: Friml, Procházka, Kottnauer, Mašita, Vosátka, Horák, Křehnáč.

___Los nám vyrazil dech: divizní křest nám byl souzen odbýt se zkušenými Severočechy. Litvínovem a Chomutovem. Kromě Vosátky si žádný z kolektivu neohmatal míč ve vyšší soutěži. Naše předtuchy se splnily. Premiéra s Litvínovem – 1 : 4, další duel v Chomutově – 0 : 2. Hořké zahájení, dva zápasy, dvě porážky.

___Proto bylo důležité utkání 3. kola, ve kterém jsme doma hostili Českou Lípu. Muselo se vyhrát, hráči potřebovali získat sebedůvěru. Bojovně naladěni nastoupili k zápasu, podali nadšený výkon, nezklamali. Nakonec korunovace vítězstvím 3 : 0. Dva góly zaznamenal Mašita, jeden Procházka. Přišla další porážka (značně vysoká) v Ústí, pak domácí remíza se zkušeným Motorletem (1 : 1) a konečně branky Vosátky a Mašity v Lomu a tudíž i první vítězství 2 : 0 na půdě soupeře.

___V každém případě vládla na Vyšehradě optimistická atmosféra. Ukázalo se, že mužstvo má předpoklady pro to, aby se I. Ročníku divize udrželo, získalo zkušenosti. Zatím přežilo…Ovšem optimisté si už kladli vyšší cíle.

___Nebylo všechno snadné. Hrálo se s B týmem Slavie, který patřil k těm silnějším. Oba tábory měly zájem o dobrý výsledek. Očekával se úporný boj o vítězství.Naši překypovali bojovností a nadšením. Byl to zápas, který přivedl do varu každého fotbalového labužníka. Do chvíle… než přišla 28. minuta… Utkání bylo předčasně ukončeno. Výsledek na hřišti (3 : 1) byl změněn na 3 : 0 ve prospěch Vyšehradu. Vyšehrad byl v tempu. Nezastavil se ani v obávaném Liberci, kde remizoval 3 : 3. Potom ovšem nešťastné 9. kolo, v němž nás čekal soupeř, se kterým jsme tradičně prohrávali: Břevnov, který až do chvíle v soutěži nevyhrál, si odvezl z naší tvrze dva body! Našim se prostě nic nedařilo. V dalším kole však bylo vše zapomenuto, zvítězili jsme ve Vršovicích nad béčkem klokanů 3 : 2. Závěr soutěže zastihl naše chlapce v útlumu. Prohráli na Letné s béčkem Sparty 0 : 3 a v podzimním domácím valčíku na rozloučenou s divizí s Bráníkem Trdlovka 1 : 2. Resumé: 10. místo – 12 bodů.

___V zimní přípravě nebylo ponecháno nic náhodě. Opět přišel žižkovský pohár a utkání v něm naznačila, že tým je na náročnou jarní sezónu dobře připraven. Novými tvářemi byli Kaura z Viktorky a Spáčil z Dukly. Ovšem na premiéry zřejmě nejsme: prohráli jsme s Litvínovem 0 : 1 i s Chomutovem 2 : 5. Nad Vyšehradem visel Damoklův meč. I když si mužstvo z České Lípy přivezlo bod, k podstatnému zlepšení v tabulce nedošlo, a ejhle: utkání s Ústím, protržený řetěz neúspěchů na domácím hřišti a dva body byly v kapse.

___Osvěžením bylo přátelské mezinárodní utkání Slavoje Vyšehrad s Motorem Babelsberg. Naši, nezatíženi myšlenkami na mistrovské body, produkovali líbivý fotbal a porazili druholigový celek NDR 2 : 1.

___A opět k divizi: doma porážka s Libercem 0 : 1 a obavy před zápasem v Břevnově. Tam vydřená remíza 1 : 1 a znovu nástup k sérii úspěchů Slavoje Vyšehrad, který až do konce soutěže neprohrál ani jedno utkání! Nejprve remíza doma s béčkem Bohemians 2 : 2, v Kobylisích 1 : 1. Velké utkání vybojoval tým se Spartou B, která přijela v nejsilnější sestavě – Kramerius v brance, v obraně zkušený Gůra atd. Nejlepší výkon v divizi a jediný gól z kopačky Procházky byly puncem velkého zápasu. Hrdinou byl Janoud, který zachytal v životní formě. Pro pamětníky sestava: Janoud – Pelant J., Mašita, Hrubý, Roubíček, Pilát, Kaura, Procházka, Kottnauer, Friml, Vosátka. Poslední utkání v Trdlovce skončilo 2 : 2.

___Závěr soutěže byl tedy úspěšný. Dokázali jsme, že umíme hrát dobrou divizní kopanou a že tu jsou všechny předpoklady hrát v divizi ještě důstojnější roli.

___Do nového roku divize jsme už nenastupovali jako nováček. Po ročních řežích byl kolektiv ostříleným celkem. Ovšem – jak jsme už říkali – premiéry nám nevycházely. Zahajovací porážky byly naprosto zbytečné. V Trdlovce (0 : 1) jsme mohli získat alespoň bod a poté doma s Litvínovem jsme blízko k vítězství. Byly obavy, zda se nebude opakovat situace z předešlého ročníku. Přišel obrat. V Edenu Slavoj remizoval 1 : 1, doma zdolat Ústí 3 : 1. A opět série tří porážek za sebou. I když jsme prohráli pouze o gól, někde nezaslouženě, porážky se počítají… V Liberci nám rozhodčí neuznal regulérní branku pro domnělý ofsajd. S Dynamem Kobylisy jsme dostali třetí gól v době, kdy naši byli v náporu. Kde hledat příčiny porážek? Poslední utkání s Motorletem odhalilo slabinu – útok. V něm se prosadili důrazný Štítkovec, přestoupil z Tatry Smíchov, a neúnavný Kaura. To bylo na divizi málo. Funkcionáři usínali s myšlenkami, kterak posílit útok. K malému zlomu došlo na Žižkově (4 : 2). Do útoku nastoupil Mašita, byl autorem tří gólů, čímž jsme našli kanonýra. Čekal nás pak Chomutov a remíza 0 : 0 se silným a důrazným soupeřem byla prakticky úspěchem. Naši obránci nic nezkazili, prosadili se Hrubý, přeřazený do mužstva z béčka, a Kuka, který nahradil Mašitu. Překvapil jistotou odkopů, rychlostí a důrazem.

___Nejen duel s Chomutovem, ale i další mistrovské zápasy potvrdily, že výkonnostní křivka Vyšehradu opět stoupá. V dalších dvou utkáních získal čtyři body. Ovšem předposlední kolo v Žatci nám trochu vzalo vítr z plachet. Tamní Dukla zvítězila přesvědčivě 4 : 0, doma jsme se pak rozloučili s divizním podzimem výhrou 2 : 1 nad Českou Lípou. Bilance: 8. místo a jarní vyhlídky na lepší postavení.

___V rámci zimní přípravy jsme absolvovali populární zimní ligu Tatry Smíchov u železničního mostu. O výkonu Slavoje se nejednou vyjádřil pochvalně sportovní tisk. Jen pohleďte: výhra nad druholigovou Duklou Cheb 2 : 0, s Radotínem 3 : 2, s prvoligovými Bohemians 3 : 3, druholigovou Viktorii Žižkov 2 : 2, s vítězem turnaje Jabloncem 0 : 0. Trochu nás mrzela jen porážka v posledním utkání turnaje s Tatrou Smíchov. Zimní liga a start v turnaji byl pro mužstvo určitě přínosem. Byl součástí náročné přípravy na jarní sezónu. Mužstvo si uvědomovalo, že musí v divizi hned od začátku.

___Zahájení jara bylo slibné. Strhující boj a cenné vítězství nad Hrdlovkou 3 :2! Poté jsme jeli do Litvínova, kde už v 15. min. orazítkoval Friml tyč. Dvacet sekund před koncem zápasu naše obrana zaváhala s odkopem a domácí Valta skóroval. Škoda, přeškoda… I tak poslední výkony Vyšehradu naladily fanoušky. O to větší bylo zklamání, když jsme prohráli s béčkem Slavie 2 : 5. Na řadu pak přišli Severočeši a s nimi dvě remízy – v Ústí 2 : 2 a doma s Libercem 1 : 1. V Kobylisích jsme potom prohráli gólem z pokutového kopu… Doma jsme se nedokázali po 90 minut prosadit proti Motorletu, který v té době útočil na vedoucí pozici Litvínova. Porážka 1 : 3. Ovšem utkání s Teslou Žižkov definitivně rozhodlo, že Vyšehrad nebyl ohrožen sestupem. Pěkný výkon kolektivu a čtyři góly nádavkem byly odměnou věrným fanouškům našich barev.

___Poslední kola mohla přinést už jen zlepšení postavení v tabulce. Ale: vysoká porážka v Chomutově 0 : 4, domácí vítězství nad Bohemians B 3 : 1, děčínská porážka 1 : 2, doma s Duklou Žatec 3 : 1 a nakonec v České Lípě 0 : 3. Stupínek pro naše mužstvo měl číslo deset. Zlepšení o dvě místa, ovšem počítalo se středem tabulky.

___Třetí rok v divizi. Třetí rok účasti mezi oddíly zvučných jmen, mezi mužstvy, která přicházela do bran divize s nadějemi. Kladli jsme si otázku, zda Vyšehrad je vyzrálý, zda má kolektiv na to, aby nebojoval o záchranu, ale aby jeho hru provázal klid, bezstarostnost, tím i dobré výkony a tabulce jistý střed. Zdálo se, že o další účast v této soutěži nemusíme mít obavy. Průběh však všechny dokonale vyléčil.

___Severočeši – náš osud: první utkání v Trdlovce a porážka 1 : 2, pak výhra s Děčínem doma 3 : 0. Zatímco v Trdlovce náš útok střelecky tápal, doma už byl podstatně lepší. Nikdo v té době nepomyslel, že jednou se budou nad tímto souborem, který vyřídil zkušený Děčín, stahovat mračna…

___,,Plzeň pokořena na Vyšehradě!“ – tak zněl titulek v denním tisku po pohárovém utkání se Škodovkou, které v normální hrací době skončilo 0 : 0. Muselo přijít penaltové rozřešení. Náš Kaura byl úspěšnější Pokorného z mužstva soupeře.

___Do utkání s Dynamem Kobylisy jsme nastupovali tedy s mírnou dávkou optimismu. Po slabém výkonu přišla vysoká porážka – 1 : 4. Ta nás vrátila do reality. V dalším kole jsme deklasovali Litvínov 6 : 1 a když týden nato jsme ve Vršovicích porazili béčko Bohemians 1 : 0, zdálo se, že nastal obrat k lepšímu. Z růžového snění nás probudil přímo před očima Liberec, který na našem hřišti zvítězil 4 : 1.

___Pak přišla série, o níž by fotbalový meteorolog napsal – střídavě oblačno. V Břevnově porážka 0 : 2, doma nad Motorletem 2 : 0, porážka v Žatci 0 : 1 a na Žižkově s Teslou 1 : 2. Jediným světlým bodem bylo 90 minut se zkušeným Ústím n. L., které Slavoj porazil 1 : 0.

___V zimě jsme hráli pohár a ten se stal naší kořistí. Triumf nebyl bohužel předzvěstí zlepšeného výkonu, jak jsme se později přesvědčili. Jestliže na podzim získal Slavoj 10 bodů, na jaře pak vyhrál jen dvakrát a přivezl pouhý bod… To samozřejmě pro silnou divizi nestačilo. Jaro pohřbilo naše naděje. Výhra 1 : 0 s Hrdlovkou, Teplicemi B 4 : 0 a remíza v Jinonicích 1 : 1 – byly jakýmsi marným voláním potápějícího se divizního Vyšehradu.

___Proč, proč, proč? Chtěl to vědět každý, každý chtěl vědět, proč po tříleté existenci jsme opustili soutěž, která přinášela do našich řad mnoho fotbalové radosti. Proč? Především jsme hráli slabě ve většině zápasů. Ovšem rozhodovaly i další okolnosti, které Vyšehradským nedodávaly klidu. O porážce v Liberci rozhodl gól, který nebyl: brankář Šanda zachytil míč před brankovou čarou, ale rozhodčí gól uznal. V utkání s béčkem Bohemians nás po celý zápas rozhodčí jemně knokautoval. Měli jsme více ze hry, neuznal naši regulérní branku, odpískal proti nám problematickou penaltu. Přehlédl dvojí hraní rukou v pokutovém území soupeře. Jak jinak mohlo utkání skončit, než dohráním v bouřlivém prostředí a inzultací muže v černém… následující utkání jsme absolvovali v Úvalech (měli jsme zavřené hřiště) a s Břevnovem prohráli 1 : 2.

___Po tříleté účasti v krásné divizi jsme zamávali této soutěži, Buď sbohem, a snad brzy na shledanou!

___V přeboru Prahy jsme hráli v podstatě se stejným hráčským kádrem jako v divizi. Občas si zahrál i trenér Jaroslav Jareš. Premiéra v přeboru nám vyšla. Série vítězství nás postrčila brzy do čela tabulky. Vítězné tažení Vyšehradu zastavila ČAFC. V bahnu a na blátě se hosté lépe pohybovali a vyhráli 3 : 1. Ke vší smůle přišla porážka s Tatrou Smíchov 0 : 1 a rázný pád na třetí příčku. Závěr soutěže opět vyšel a tak podzim přišpendlil náš tým na druhé místo (24 bodů) horším poměrem branek za SK Modřany.

___Na jaře jsme nedokázali opakovat výkony z podzimu a získali pouze 18 bodů. V závěru vrcholilo drama a dostihly o postup. Teprve předposlední utkání s Čechií Karlín definitivně rozhodlo, že jsme si opět mohli zpívat po roce divizní melodii. Vítězstvím 2 : 1 jsme odrazili definitivně nápor Karlínských a skončili celkově druzí v tabulce s tříbodovou ztrátou na Tatru Smíchov a jednobodovým náskokem před SK Modřany.

___Celý trojlístek si zajistil postup výše.

___Jeden rok nebyl vlastně – žádný rok. Přestože jsme v jarních zápasech často zakolísali, přece jen jsme se dokázali v závěru soutěže koncentrovat a vybojovat i návrat

___Zlepšili jsme se?

___Zmoudřeli jsme fotbalově?

___To všechno měl ukázat blížící se divizní podzim.

___Divizní premiéra podzimu – jako obvykle – nevyšla. Už tradičně. Ve Vršovicích prohrál Slavoj s béčkem Slavie, když branka, která rozhodla o ztrátě dvou bodů, padla sedm minut před koncem. Doma poté ,,jen“ nerozhodně s Kaučukem Kralupy (0 . 0) a ve Varnsdorfu i přes velmi dobrý výkon porážka 1 : 3. Málokdo ví, že dvě branky byly zcela neregulérní. Při první byl náš gólman vražen i s míčem do branky, při druhé po kopu z rohu přidržen domácím hráčem. A nám regulérní gól rozhodčí neuznali. Na severu nám nikdy štěstí nekvetlo…

___Po třech kolech – jeden bod. Opět ten fotbalový mráz po zádech. Hlavy vzhůru – nedeprimováni nastupovali hráči k dalším zápasům. Boj teprve začíná: až do 12. kola mužstvo neprohrálo. Na hřištích soupeře dokonce dokázalo hrát pětkrát nerozhodně. Úspěšné tažení zastavila až Slavia Karlovy Vary, která se stala podzimním králem a pak i postupujícím do III. ligy. Ovšem 14 bodů bylo dobrou předzvěstí pro jaro.

___Ale – to nešťastné jaro! Po krásném podzimním rozletu přišly výkyvy, a my horko těžko bojovali o záchranu. Na jaře jsme získali jen osm bodů. V některých zápasech se nešťastně prohrálo – v Kralupech o dvou bodech domácích rozhodly dva pokutové kopy a neuznaný gól Slavoje. A v Roudnici? Ještě v 85. min. jsme vedli 3 : 2 a okénka v naší obraně se proměnila ve výkladní skříně: odešli jsme poraženi se svěšenými hlavami (3 : 4).

___Proč máme tak slabé jaro?